|
|
Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska
Martinec, Pavel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Téma: Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska Abstrakt: Předmětem práce jsou druhově bohatá území bazických biotopů v regionu Dokeska obklopená kontrastními, živinově a druhově chudými biotopy jehličnatých lesů. Tyto biotopy jsou ochranářsky velmi cenné zejména kvůli jejich vysoké α-diverzitě a výskytem vzácných druhů vyšších rostlin s omezeným výskytem v rámci flóry celé České republiky. Současně jsou suché bazické biotopy rozlohou drobné a vzájemně izolované. Cílem práce je shromáždit a zhodnotit data o těchto biotopech a jejich biodiverzitě a najít vhodné přístupy k jejich analýze a následné ochranářské interpretaci. Je známo, že aktuální stav vegetace a flóry závisí na environmentálních vlivech, biotických vztazích, evoluci a historii. Jako perspektivní přístup pro analýzu diverzity se v práci ukazuje species pool hypotéza (Taylor et al. 1990), která tyto faktory definuje a třídí. Klíčová slova: biodiverzita, vyšší rostliny, region Dokeska, species-pool hypotéza, ochrana přírody
|
|
|
Historický vývoj a vegetační změny nivy dolního úseku řeky Labe
ROTTENBORN, Jan
Práce je rozdělena na dvě hlavní části teoretickou a výzkumnou. V teoretické části rozebírá východiska pro studovanou problematiku. Především definuje říční nivu a širší prostor řeky a předkládá vývoj poznání procesů, kterou označujeme jako vývoj a dynamiku vegetace. Od teorií rostlinné sukcese po vegetační sukcesi s ohledem na výrazně disturbované prostředí. A také ukazuje, jak se jednostranný pohled na vliv řeky na vegetaci s poznáním měnil až po biogemorfní přístup, kdy všechny popisované složky jsou ve vzájemném vztahu. Dnes už nikoho nepřekvapí, že vegetace ovlivňuje i geomorfní procesy erozi, transport i sedimentaci, ale i tento pohled na problematiku prošel svým vývojem. V další části práce představuje sledované území a charakterizuje přírodní poměry, jako jsou geomorfologie, geologie, hydrologie a vybrané ekologické charakteristiky (potenciální vegetace, klima, fytocelonologie a fytogeografie). Také shrnuje veškerá dostupná botanická data území a seznamuje s historií a současností botanického výzkumu. V poslední teoretické části práce předkládá známé změny, ke kterým v říční nivě v poslední době (řádově století) došlo. Především se jedná o změny v režimu řeky projevující se změněnou oscilaci vodní hladiny, úpravy říčního koryta a nivy jako takové, znečištění a eutrofizace řeky, změnu druhové garnitury (vstup neofytů a rostlinné invaze) a změnu managementu nivy. Část výzkumná je členěna na čtyři oddíly, které odpovídají publikovaným nebo v brzké době publikovaným článkům. První shromažďuje veškerá dostupná data o historickém druhovém složení, porovnává je současným stavem a snaží se je dát do souvislosti se změnami, ke kterým v nivě došlo a dochází. Druhá (z mého pohledu klíčová) vychází z dlouhodobého sběru dat na trvalých monitorovacích plochách. Obrovské množství nashromážděných snímků (více než 700) obsahuje velké množství informací o aktuálním složení vegetace a umožňuje tak porovnávat meziroční změny, dávat je do souvislosti se změnami sledovaných abiotickými faktorů a odhalovat zákonitosti procesů, ke kterým na štěrkopískových dnech dochází. Třetí část se zabývá druhem Corrigiola litoralis drobnokvětem pobřežním, který, jak bylo již řečeno v úvodu, je druhem kriticky ohroženým a zároveň velmi charakteristickým pro zkoumaná společenstva. Tato část se pokouší pokud možno v co nejucelenější formě představit druh, jeho biologii, změny jeho populace a identifikovat možná ohrožení, ale také příležitosti. Čtvrtá, závěrečná část, se snaží ukázat jiné možnosti zkoumaní vegetačních změn. Využívá prostředků geografických informačních systémů. Představuje ukázky toho, jak se za relativně krátkou dobu říční tok v "málo regulované" části změnil a jak na to reaguje vegetace. Využívá jak historické mapové podklady, tak novodobé letecké měřičské snímky upravené na ortofota.
|
|
|
Geographical parthenogenesis: evolutionary and ecological significance of apomictic reproduction in vascular plants
Hartmann, Matthias ; Mráz, Patrik (vedoucí práce) ; Dobeš, Christoph (oponent) ; Krahulec, František (oponent)
It has been suggested that polyploidization affects the ecological niche of a species, possibly ultimately leading to a shift in the distribution of the species, such as in geographical parthenogenesis. The phenomenon describes the wider distribution and shift of asexuals towards higher altitudes, northern latitudes and more extreme habitats when compared with their closely related sexual relatives. Several hypotheses have been proposed to explain such patterns with lacking empirical evidence because investigations rather focused on single hypotheses, which were rather tested several times independently on multiple organisms than vice versa. Therefore, the present study aimed to tackle the phenomenon of geographical parthenogenesis from multiple angles, i.e. testing several hypotheses simultaneously using Hieracium alpinum as a model system. In the arcto-alpine Asteraceae H. alpinum sexually reproducing diploid individuals occur in a small isolated area in the Eastern and Southern Carpathians, while apomictically reproducing, i.e. asexual reproduction via seeds, triploid plants occupy the remaining and much larger part of the range from the Balkans to the arctic parts of Europe. This implies that asexual triploids have had some fitness / colonization advantage(s), leading to a replacement of sexual diploids...
|
|
|
První cévnaté rostliny na území České republiky
Uhlířová, Monika ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Cévnaté rostliny jsou charakterizovány jako skupina rostlin, které jsou již zcela přizpůsobeny k životu na souši. Jejich vývoj je výsledkem souboru adaptací, které si vyžádaly nutné změny na anatomické i morfologické úrovni. Doklady o vzniku cévnatých rostlin se objevují ve fosilním záznamu již od středního ordoviku ve formě spór a později také od spodního siluru v podobě makrofosílií. Cílem práce je zmapování a bližší seznámení se s publikovanými nálezy fosílií, především makrofosílií, prvních cévnatých rostlin z období siluru. Zájem bude hlavně zaměřen na publikované silurské nálezy z České republiky. V práci je také detailněji zmíněn rod Cooksonia, který představuje zástupce prvních cévnatých rostlin, objevených v makrofosilním záznamu. Klíčová slova: cévnaté rostliny, spóry, makrofosílie, silur
|
|
|
Vztah mezi počtem druhů, teplotou, a úživností prostředí pro původní a nepůvodní druhy rostlin
Szostoková, Kateřina ; Šímová, Irena (vedoucí práce) ; Hejda, Martin (oponent)
Latitudinální gradient diverzity je obvykle vysvětlován třemi hlavními hypotézami: Hypotézou limitace zdroji, Hypotézou rychlejší speciace a Hypotézou nikového konzervatismu. Ve své práci jsem testovala základní předpoklady těchto hypotéz na počtu původních a nepůvodních druhů cévnatých rostlin získaných z nové databáze GloNAF (Global Naturalized Alien Flora). Distribuce nepůvodních druhů mezi kontinenty se jeví nerovnoměrně (můžeme je rozdělit do dvou skupin - Austrálie spolu s Evropou, Severní Amerikou a Jižní Amerika s Afrikou a Asií). Testovala jsem tedy vliv srážek, primární produktivity prostředí, teploty a historických proměnných (rozdíl srážek a teplot mezi poslední dobou ledovou a současností) jak v globálním, tak kontinentálním měřítku. Počet původních druhů roste s primární produktivitou, srážkami a teplotou a klesá se změnou teplot, což je v souladu se všemi zmíněnými hypotézami. Četnost nepůvodních druhů v globálním měřítku roste s množstvím srážek, a rozdílem teplot a klesá s teplotou a rozdílem srážek. V rámci jednotlivých kontinentů se však vztah mezi počtem nepůvodních druhů a vysvětlujícími proměnnými liší. Na rozdíl od jiných studií počet nepůvodních druhů nijak nekoreloval s počtem druhů původních. Zároveň se zdá, že výskyt nepůvodních druhů je ovlivněn jinými faktory než...
|
|
|
Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska
Martinec, Pavel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Téma: Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska Abstrakt: Předmětem práce jsou druhově bohatá území bazických biotopů v regionu Dokeska obklopená kontrastními, živinově a druhově chudými biotopy jehličnatých lesů. Tyto biotopy jsou ochranářsky velmi cenné zejména kvůli jejich vysoké α-diverzitě a výskytem vzácných druhů vyšších rostlin s omezeným výskytem v rámci flóry celé České republiky. Současně jsou suché bazické biotopy rozlohou drobné a vzájemně izolované. Cílem práce je shromáždit a zhodnotit data o těchto biotopech a jejich biodiverzitě a najít vhodné přístupy k jejich analýze a následné ochranářské interpretaci. Je známo, že aktuální stav vegetace a flóry závisí na environmentálních vlivech, biotických vztazích, evoluci a historii. Jako perspektivní přístup pro analýzu diverzity se v práci ukazuje species pool hypotéza (Taylor et al. 1990), která tyto faktory definuje a třídí. Klíčová slova: biodiverzita, vyšší rostliny, region Dokeska, species-pool hypotéza, ochrana přírody
|
|
|
Černý a červený seznam květeny Krkonoš: Mají vyhynulé a ohrožené rostliny společné vlastnosti?
Blahník, Jan ; Čihař, Martin (oponent) ; Krahulec, František (vedoucí práce)
V roce 2009 byl publikován seznam vyhynulých a ohrožených druhů Krkonoš, který zahrnuje jednotný pohled na cévnaté rostliny na polské i české straně hor. Tato bakalářská práce je zaměřena na nejvíce ohrožené a vyhynulé druhy, pro které byly hledány společné vlastnosti, přičemž nebylo jasné, zdali takovéto vlastnosti existují. V bakalářské práci byly hodnoceny faktory, které byly dohledatelné v literatuře. Údaje o typu rozmnožování, které je pro zachování druhů zcela klíčové, však v naprosté většině případů v literatuře uvedené nejsou. Dobře dohledatelné údaje se týkaly vlastností podloží, druhu a vlastnostech biotopu, životní formě (ta však nakonec nebyla hodnocena), fytogeografických oblastí, vegetačních stupňů a endemismu. Nelze očekávat, že by po porovnání výsledků někde panovala shoda blízká sto procentům, přesto však lze z některých výsledků dedukovat jisté náznaky společných vlastností. Tak například pro pětinu až třetinu druhů kategorie C1 a A1 je společnou vlastností kyselý substrát, 30 - 40 % druhů kategorie C1 má výskyt v oblasti oreofytika, kolem 30 % vyhynulých a ohrožených druhů je společným znakem výskyt na lučních stanovištích, 30-40 % kriticky ohrožených druhů se vyskytuje na vlhkých stanovištích, 20 % kriticky ohrožených druhů na české i polské straně hor se vyskytuje v...
|
|
|
Vliv managementu na vegetaci a druhovou diverzitu cévnatých rostlin a mechorostů na rašelinných loukách na Šumavě
VELEHRADSKÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá vlivem managementu na vegetaci a druhovou diverzitu cévnatých rostlin a mechorostů rašelinných luk na Šumavě a v Předšumaví. Zpracovává data z fytocenologických snímků pořízených na sedmi lokalitách, kde je pravidelně prováděn management ve formě kosení, a sedmi opuštěných rašelinných loukách. Fytocenologické snímky byly pořízeny během léta 2009. Ke statistickému vyhodnocení byly užity lineární modely i přímé a nepřímé mnhohorozměrné metody. Byl zaznamenán signifikantní vliv managementu na rozdíly v druhovém složení cévnatých rostlin a mechorostů. Dále měl management průkazný efekt na počet druhů cévnatých rostlin, počet druhů rodu Sphagnum a pokryvnost druhů rodu Sphagnum. Vliv managementu na druhovou diverzitu, procentuální zastoupení vzácných a ohrožených druhů cévnatých rostlin a počet a pokryvnost všech druhů mechorostů dokázán nebyl.
|
|
|
Floristický průzkum povodí Pozdeňského a Bílichovského potoka na Slánsku
BERANOVÁ, Hana
ANOTACE Hana Beranová Jihočeská univerzita {--} pedagogická fakulta {--} katedra biologie Studijní program {--} M7504 Učitelství pro střední školy Studijní obory - Učitelství biologie, Učitelství chemie Floristický průzkum povodí Pozdeňského a Bílichovského potoka na Slánsku Diplomová práce 2008 Diplomová práce se zabývá popisem vegetace v povodí Bakovského a Zlonického potoka. V názvu práce jsou uvedené potoky Bílichovský a Pozdeňský. Jedná se ale pouze o místní pojmenování toků. Výzkum proběhl ve vegetačních sezónách 2006 {--} 2007. Ve formě rešerše jsou charakterizovány geomorfologické, geologické, půdní, klimatické, hydrografické poměry a základní fytogeografická charakteristika této oblasti. Vybrané druhy zjištěných rostlin jsou charakterizovány a jejich výskyt je znázorněn ve schematických mapách oblasti. Bylo zde zjištěno celkem 299 druhů rostlin, z nichž 48 je uvedeno v Červeném a černém seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000) (Procházka F. (ed.), 2001). V textu jsou popsány významné lokality. V diskuzi jsou popsány faktory, které ovlivňují výskyt některých rostlinných druhů. V příloze jsou uvedeny schematické mapy s místy výskytu některých druhů rostlin a fotografická dokumentace. Vedoucí diplomové práce: Mgr. Rostislav Černý, CSc.
|
|
| |
host ::
RSS.